Docela ošemetná situace aneb Co vše se může stát při jamkovce

Hrajete vyhrocený klubový šampionát na jamky a po sedmnáctce jste all square. Na osmnáctce odpalujete první a váš drive skončí uprostřed ferveje 150 metrů od greenu. Váš soupeř zatáhne svou ránu do rafu. Jdete mu pomoci hledat.

Po třech minutách vás soupeř vyzve, ať jdete odehrát svůj míč, že on bude ještě chvíli hledat, a pokud míč nenajde, zápas vám daruje.

Jdete ke svému míči a nádhernou ranou ho pošlete 3-4 metry k vlajce. V tom zaslechnete svého soupeře, jak volá, že i on našel svůj míč. Za chvíli se ozve rána a jeho míč skonči jen necelý metr od vlajky.

Podle všech pravidel byste mu měli další ránu darovat, ale není to nic jednoduchého, obzvlášť pokud máte soupeřův míček ve své kapse….

 

Čtyři golfisté si při hře navzájem stěžují,
První: „To stoupání je rok co rok příkřejší!"

Druhý: „A ferveje jsou delší."
tTetí: „A bankry stále hlubší..."
Čtvrtý: „Nestěžujte si a buďte rádi, že jsme ještě na správné straně trávníku."

 

Jeden z hráčů v klubovně hledá nového kedíka. Jeho kamarád říká: „ Vím o perfektním zkušeném kedíkovi, je mu sice už devadesát, ale oči má jak sokol."
„Tak prima, řekni mu, aby přišel příští týden," požádal ho zájemce.

Týden uběhne jako voda, a už jsou na prvním odpališti. Hráč zahraje skvělý dlouhý drajv.
„Viděl jste, kam ten míč šel?" ptá se kedyho.
Kedy potvrzuje: „Viděl, přesně."
„Fajn, a kde tedy je?"
A kedík na to: „To už jsem zapomněl."

 

Vybrané murphyho zákony

Pokud zasáhnete green v regulaci, míč se zastaví vždy tam, kde byla jamka navrtána včera
Míč, který je vidět už z 50 metrů, není váš.
Aby byla zachována rovnováha vesmíru, je potřeba každé birdie vyrovnat alespoň dvěma triple-bogeys.

Připravte se na to, že 30metrovou fervej zasáhnete sotva z 10 %, zatímco 3centimetrovou větev trefíte z 90 %.

Hranice hřiště – pokud jste pravoruký hráč – bude ležet vždy vpravo.

Cvičný green je vždy buď jen z polovice, nebo naopak dvojnásobně rychlejší než všechny ostatní greeny na hřišti.

Jediná věc, kterou se můžete naučit z instruktážních knih je to, že se z knih nic naučit nejde. Abyste ale tuto věc pochopili, je potřeba koupit a přečíst velké množství knih.

 

Sportem nezaměstnaných je basketbal.
Sportem dělníků je fotbal.
Sportem středního managementu je tenis

Ředitelé a top management hrají golf.
A co z toho plyne? Čím vyšší máte postavení, tím menším míčkem si hrajete.

 katolík, babtista a mormon se během hry vychloubají svými rodinami

„Mám doma čtyři chlapce. Ještě jednoho a budu mít vlastní basketbalový tým," vychloubá se katolík.

„To nic není. Já už mám deset chlapců. Ještě jednoho a budu mít vlastní fotbalovou jedenáctku," kontruje babtista.

„Čím se to chlubíte, pánové," pouští se do debaty i jinak zamlklý mormon. „To já mám doma sedmnáct žen. Ještě jednu a budu mít své vlastní golfové hřiště!"

 Dvě mladé blondýnky, hrající golf v mlhavém oparu, dojdou na 3parovou jamku, na které je sice vidět vlajka, ale už ne samotný povrch greenu. Obě odpálí směrem k vlajce a vydají se za svými míči...

 

A že je čekalo překvapení! Jeden z míčů ležel jen 30 centimetrů od jamky a ten druhý dokonce přímo v jamce! Po první vlně radosti se ale obě zarazily.
„Čím jsi hrála," ptá se první.
„Titleist č. 3, a ty? ptá se druhá.
Odpověď na sebe nedá dlouho čekat: „Já také..."

 

Když dorazily do klubovny, šly hned za místním profíkem a dožadovaly se rozhodnutí. A ten si hned věděl rady: „To nebude těžké, stačí když mně prozradíte, která z vás hrála žlutým míčkem..." 

Tom a Jirka se na cestách dostali na jim doposud neznámé hřiště. Tom zahrál šlajsem míč doprava hluboko do zalesněné rokliny.

Vezme si osmičku železo a pomalu se spouští do průrvy, aby svůj ztracený míč našel. Křoví bylo husté a tráva léta neporušená. Ale Tom hledal vytrvale a náhle se mu zdálo, že mezi větvičkami něco lesklého zahlédl. Jde blíž a vidí, že odlesk přišel od hole, kterou svírá ruka kostlivce ležícího vedle dvou míčů, zašlého starého míče a druhého, který byl Tomův. Ještě jednou se podívá na kostru a ležící starou hůl a rozčileně volá na Jirku: „Pojď sem, mám tady nějakou potíž."
Jirka přiběhne na kraj rokliny a ptá se: „Co se stalo?"
Rozčilený Tom se ozve znovu: „Hoď mi sem dolů devítku, osmičkou se to odsud vyhrát nedá!"

 

Jeden náš přítel hrál loni na podzim na Floridě. Celých osmnáct jamek se jeho kedy po každé ráně pochechtával a hihňal.

Nakonec hráč už ten otevřený nedostatek taktu nevydržel, hodil po kedym patr a konstatoval: „Vy musíte být ten nejhorší kedy na světě."
Kedy se jen usmál: „To by tedy, pane, byla opravdu výjimečná shoda okolností..."

Mladík to na golfovém hřišti chytne rychlým míčkem rovnou do
"rozkroku". V agónii se válí po zemi. Když se konečně trochu probere z bolesti, vydá se k doktorovi. Ptá se ho: "Pane doktore, jak moc je to se mnou zlé? Víte, já jedu o víkendu na svatební cestu a moje snoubenka je ještě panna. Úplná panna."

Doktor praví: "Bohužel vám budu muset dát vaše přirození do dlahy, aby zůstalo rovné a uzdravilo se. Ale příští týden už budete v pořádku." Doktor vzal čtyři dřívka na vyšetřování
krku a vytvořil z nich pěknou čtyřhrannou dlahu a všechno to pěkně svázal páskou dohromady ... Přímo umělecké dílo.

Mladík dívce neřekne nic, ožení se s ní a odjedou na svatební cestu. Tu noc v hotelovém pokoji si ona rozerve blůzku a odhalí svá krásná prsa. "Jsi první, nikdo se jich NIKDY nedotkl." Na to on okamžitě shodí kalhoty a praví: "A podívej na tohle ... pořád ještě nevybalený z bedny ..."

„Mám tip na opravdový golfový bestseller, na nejprodávanější knihu všech dob..." nadšeně vysvětluje mladý golfista známému golfovému nakladateli.
„A co by to jako mělo být," pobaveně se usmívá nakladatel.
„Strategie golfových vítězství," skoro se zajíkne mladý hráč.

„Takových knih jsou přece plné regály," oponuje nakladatel.
„Všechny jsem je prošel, většinu jsem si i koupil a uvedené rady vyzkoušel, v žádné se ale nemluví o strategiích, které se reálně používají,"kontruje hráč.
Nakladatel pootočí hlavu: „A které by to podle vás měly být?"
„Je jich mnoho, já bych ale začal třeba těmito:
Jak zahrát beztrestně z rafu míčkem Nike, když jste z odpaliště poslali do hry Titleist
Jak pomocí nohy prodloužit svůj drive
Jak používat na greenu svůj stín, aby co nejvíce rozhodil soupeře
Jak se nepozorovaně vyčurat za stromkem s 10centimetrovým kmínkem
Jak najít míč mimo překážku, když ho všichni viděli padat do vody
 

GOLFOVÉ PRAVDY :

Golfista, který tvrdí, že nikdy nepodváděl, lže...
Půlmetrový pat se počítá stejně jako půlmetrový drajv..

Nikdy si na odpališti neumývej míček, pokud máš drajvovat přes vodní překážku...
Ať zahrajete sebehorší kolo, buďte si jisti, že vždy jde zahrát ještě hůř...
Pokud chceš být opravdu lepší hráč, musíš se vrátit v čase a začít trénovat v ranějším věku....

Po ukončení cvičného kola, během kterého golfista opět zahrál spoustu špatných úderů, se na chvíli zastaví a frustrovaně říká kedymu: „Musel bych snad pohnout Zemí nebo nebesy, abych na tomto hřišti zahrál pod sto."

„Zkuste to s těmi nebesy", odpovídá kedy a dodává, „tou zemí jste dnes pohnul víc než dost."

Manželský pár se rozhodl zúčastnit klubového turnaje, který byl vypsán jako foursome, kdy dvojice hraje jedním míčem. První odpal na první jamce, paru 4, odehrál manžel. A byl to krásný drive, který se po 300 metrech zastavil uprostřed ferveje. „Teď už to zahraj kamkoli ke greenu," prohodí k manželce...

První rána ale manželce nesedla a socketem poslala míč do hlubokého lesa. Těsně před uplynutím pětiminutového limitu byl míč nalezen ve strašidelné pozici. Manžel ale zahrál doslova zázračnou ránu, která skončila necelý metr od jamky. „Tohle už přece dáš," komentuje její šance.

Manželce ale nesedl ani pat a nejenže minula jamku, ale míč přeběhl green a sjel až do bunkeru. Manžel však opět „začaroval" a jeho bunkershot skončil v jamce. Po cestě ke druhému odpališti vzal manžel svou ženu kolem ramen a povídá: „Miláčku, nakonec z toho bylo bogey, a to se dá, na příští jamce by to chtělo ale zahrát lépe..."

Manželka se na něho udiveně podívá a poprvé od zahájení hry promluví: „Mně to neříkej! Já jsem hrála jenom dvě rány!"

 
Na letišti se při čekání na odbavení dával společensky naladěný golfista, opírající se o bag, do řeči s kýmkoli, kdo se na něj podíval. Začátek byl vždy stejný, golfista se usmál a položil vždy tu stejnou otázku: „Hrajete golf?"

Po několika negativních reakcích se ale jedem z kolemstojících konečně na jeho otázku chytnul. „Já jsem před nedávnem ještě hrával, a to docela často, ale pořád ne a ne zahrát pod sedmdesát, a tak jsem toho nechal," usmál se na něj konečně jeden z kolemstojících.
Golfista se skoro zajíkl: „Vy jste dokázal hrát 70, a přesto jste s golfem přestal?"
„Ano, zajisté." dostalo se mu odpovědi.
„A to jste hrával těch sedmdesát pravidelně?"
„Ano, každou jamku!"

Robert se zastavil u svého známého lékaře. Poslední dobou se opravdu necítil dobře, byl pořád unavený, bez koncentrace a jeho hra také podle toho vypadala.
„Moje diagnóza je velice jednoduchá, jsi prostě utahaný," říká mu doktor. „Nesmíš se tak přepínat a musíš alespoň na chvíli vypnout."

„A to si představuješ jak? Vždyť sám víš, jak nabitý mám program," rozčiluje se Robert.
„Prostě musíš. Ty potřebuješ alespoň na chvilku vypnout a odpočívat a já ti radím, abys po nějakou dobu trávil každý týden alespoň jeden den v kanceláři a nechodil na golf..."

 

Po smrti nechtějí vášnivého golfistu pustit za nebeskou bránu, a tak se ptá: „Ano, hrával jsem golf velmi často a velmi rád. Ale copak je to hřích?"

Odpověď přichází okamžitě: „Hříchem není hra, ale vzpomeň si, jak jsi lhal o svém skóre, jak jsi hlasitě nadával, hrál o peníze, přál si aby ostatní hráli špatně... a nevrátil tu nalezenou sedmičku... to ani nebe neodpouští!"

„Včera večer Karel konečně udělal zásadní rozhodnutí," svěřuje se jedna mladá žena druhé. „Říkal, že to pro něj bylo ohromně těžké rozhodování, protože si nebyl jist, jestli tu odpovědnost unese, a proto s tím taky tak dlouho otálel. Ale jestli máme prožít společný život, je to potřeba zkusit."

„A kdy tedy bude ta svatba?" je kamarádka zvědavá.
„Jaká svatba," diví se vypravěčka, „zeptal se mě, jestli bych si s ním nešla zahrát golf!"

Kazatel, doktor a inženýr čekají na golfovém hřišti, až jamku uvolní skupina pomalých hráčů.
Inženýr: "Co je to za lidi? Už tady kvůli nim čekáme přinejmenším čtvrt hodiny!"
Doktor: "To nevím, ale nikoho tak nešikovného jsem ještě neviděl!"
Kazatel: "Támhle přichází správce hřiště. Zeptám se ho... Ahoj Georgi, co je to před námi za skupinu? Jsou hrozně pomalí."
George: "Jo tamti? To je parta slepých hasičů. Oslepli loni při hašení naší klubovny, tak je tady necháváme kdykoli hrát zdarma."
(Ticho)
Pak promluví kazatel: "To je smutné... Večer jim věnuji zvláštní modlitbu."
Doktor se připojí: "Dobrý nápad. A já si popovídám s kolegou, jestli by se pro ně nedalo něco udělat."
Nato inženýr vykřikne: "A to sakra nemůžou hrát v noci?!"